Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Tradice a náboženské svátky ve vazbě na cestovní ruch (se zaměřením na Španělsko)
Kalinová, Kateřina ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Jarolímková, Liběna (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na to, jak tradice a náboženské slavnosti ovlivňují cestovní ruch v dané oblasti. Definuje cestovní ruch ve všeobecné rovině, ale i konkrétně ve Španělsku. Uvádí dosavadní vývoj příjezdového a domácího cestovního ruchu v regionu. Dále analyzuje návštěvnost vybraných měst v období vybraných slavností (náboženských i tradičních) a zkoumá potenciální vztah mezi nimi. Na závěr hodnotí význam, atraktivnost a potenciál těchto slavností pro cestovní ruch.
Vliv náboženských svátků na cestovní ruch Vysočiny
Veverková, Božena ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Mlejnková, Lena (oponent)
Práce je rozdělena do několika částí. V té první seznamuje čtenáře s vybranými pojmy, které se v práci objevují a ne všem mohou připadat úplně známé. Následuje podrobnější charakteristika religiózního cestovního ruchu, jeho účastníků, specifik a v této části je také představena Světová asociace náboženské turistiky. Součástí kapitoly je i popis náboženského cestovního ruchu ve světě a v České republice. Nechybí historický vývoj této formy cestovního ruchu v naší zemi a stručná charakteristika domácího a aktivního cestovního ruchu v České republice z hlediska motivu cesty. Další část práce se týká zařazení církevních památek, poutí a hlavně svátků v rámci kulturního dědictví. Stručně je představena tradice poutí v České republice a nalezneme zde i výčet druhů církevních památek dle Národního památkového ústavu. Nejdůležitější součástí kapitoly jsou však svátky. Je zde popsán jejich původ, je provedeno rozdělení, a zvlášť jsou zmiňováni čeští světci a světice. V závěru práce v příloze je uveden chronologický přehled nejvýznamnějších svátků českého liturgického kalendáře. Následující kapitola se věnuje kraji Vysočina a jeho charakteristice. Seznamuje čtenáře s nejvýznamnějšími přírodními a kulturními atraktivitami tohoto kraje a podává stručný obraz o cestovním ruchu a náboženském cestovním ruchu v kraji. Na závěr této kapitoly jsou představeny nejdůležitější a nejnavštěvovanější církevní památky a poutní místa kraje. Konečně v poslední kapitole jsou prezentovány výsledky provedeného šetření na poutním místě, v kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.